Pod názvem „Sociální dialog jako prevence polarizace společnosti a nástroj k práci s lidským kapitálem v době digitalizace a robotizace“ se ve čtvrtek, 14. listopadu 2019, uskutečnila v pražském hotelu Olšanka mezinárodní konference Asociace samostatných odborů (ASO), kde vystoupili představitelé odborů, zahraniční hosté a zástupci vysokých škol a výzkumných ústavů se svými vědeckými studiemi, věnovanými problematice dopadů rostoucí digitalizace a robotizace na pracovištích. Významným hostem konference byla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
V úvodu vystoupil za pořadatele předseda ASO Bohumír Dufek, který ocenil význam této konference, kdy odbory v rámci sociálního dialogu, a to ve spolupráci s renomovanými institucemi, jako jsou vysoké školy, výzkumné ústavy a další obdobné instituce, předkládají možnost se zamyslet nad tím, jaké dopady může mít na stav naší společnosti, zejména v oblasti pracovních vztahů, při nastupující digitalizaci a robotizaci. V této souvislosti uvedl, že se v České republice uskutečňují tři akce tohoto významu. Patří k nim každoroční mítink „Konec levné práce v ČR“, který organizuje Českomoravská konfederace odborových svazů.
Druhou akcí jsou právě mezinárodní odborné konference na téma sociálního dialogu ve společnosti, v níž právě probíhá prudký rozvoj při zavádění moderní techniky v pracovních činnostech při dalším urychleném zavádění digitalizace a robotizace.
Třetí akcí tohoto významu, je první ročník mezinárodní konference Fórum zaměstnanosti, která se uskutečnila ve dnech 12. – 13. listopadu v Olomouci. Jejím hlavním organizátorem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, přičemž se této akce zúčastnila nejen politická reprezentace, státní správa a sociální partneři, ale také vědecké instituce, neziskové organizace, reprezentanti krajů, měst a obcí, ale především zástupci firem, podnikatelských subjektů a řada dalších aktérů aktivních v oblasti zaměstnanosti.
Na konferenci se rovněž hovořilo o zvýšení minimální mzdy
Poté se Bohumír Dufek rozhovořil o programu mezinárodní konference ASO, kdy konstatoval, že studie, které předložily významné a renomované instituce, jako jsou vysoké školy a výzkumné ústavy, ukazují, že například zvyšování minimální mzdy nemá vliv na propouštění zaměstnanců, jak se to neustále snaží vykládat jedna ze skupin podnikatelů. Takže, požadavek odborů na zvýšení minimální mzdy je oprávněný. Proto také bude otázka zvýšení minimální mzdy na programu pondělního jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. Bohumír Dufek zároveň prohlásil, že pokud nebude minimální mzda ve výši 50 % průměrné mzdy, je to pro odbory nepřijatelné. Na tomto stanovisku se shodnou obě odborové centrály ČMKOS a ASO. V této návaznosti vyslovil další požadavek odborů, aby vláda otázku zvyšování minimální mzdy každoročně projednával v říjnu, a to proto, že právě v tomto měsíci začíná v řadě průmyslových odvětví kolektivní vyjednávání, které se týká nejen zvýšení mezd, ale i řady sociálních a pracovních benefitů. Přičemž přirozeně otázka zvýšení minimální mzdy pro následující rok s tím úzce souvisí.
V závěru svého úvodního vystoupení se věnoval otázce změn na pracovním trhu, a to v souvislosti s postupující digitalizací a robotizací. Podle předsedy druhé největší odborové centrály je zapotřebí v tom smyslu, aby se jim v podnikání dařilo, ale zároveň, aby se v zaměstnání dařilo jejich zaměstnancům.
Ministryně Jana Maláčová hovořila k situaci na trhu práce
Poté se ujala slova ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která vyzdvihla význam prvního ročníku mezinárodní konference Fórum zaměstnanosti, kterého se v Olomouci zúčastnilo téměř 400 lidí, kteří mají k této problematice co říci. V této návaznosti zároveň poznamenala, že jí chybí diskuse na toto téma, která by probíhala pod vedením Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, a která by se zaměřila na všechny aspekty, které se týkají trhu práce u nás. Upozornila na fakt, že česká společnost stárne, lidský věk se prodlužuje. To se přímo dotýká i otázky zaměstnanosti starších lidí, kdy podíl starších lidí ve společnosti bude i nadále stoupat. V této souvislosti dále hovořila o otázce nastupující digitalizace a robotizace, což znamená jedno, že mnozí starší lidé nebudou schopni se překvalifikovat na jinou práci. Jako konkrétní příklad negativního dopadu robotizace uvedla, že v automobilovém závodě na Slovensku, který patří koncernu Volkswagen, bylo před pár lety propuštěno 1200 zaměstnanců kvůli robotizaci. Zkrátka, u starších lidí je schopnost jejich adaptace na nové podmínky mnohem horší.
V závěru svého vystoupení se ministryně Jana Maláčová rozhovořila o aktuálním tématu současné doby, to je o ceně práce. Uvedla, že je třeba se zamyslet nad tím, čeho jsme za uplynulých 30 let od transformace naší společnosti dosáhli. V této návaznosti prohlásila, že v Polsku a na Slovensku budou mít v příštích letech zaměstnanci minimální mzdu ve výši až 60 % průměrné mzdy, což je mnohem více než v současné době u nás. Zároveň konstatovala, že doufá, že Česká republika bude obě sousední země následovat. Chce to, podle ní, nedělat práce, které jsou, skoro až ostudně, nízko mzdově ohodnoceny. Za těch 30 let je situace u nás taková, že mnozí lidí nejsou schopni ze své mzdy přežít a proto roste tlak na sociální dávky. Ministryně práce také poznamenala, že některé sociální dávky je nutné zaměřit správným směrem. Zároveň konstatovala, že zhruba 1,2 mil. lidí má nižší příjem, než je 20.000 Kč hrubého měsíčně. Takže, je to otázka přístupu podnikatelů, aby změnili názor, aby si také uvědomili, že mají své zaměstnance řádně zaplatit.
Robotizace a digitalizace povede ke změnám na pracovním trhu
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula navázal na slova ministryně Jany Maláčové v tom smyslu, že mnozí podnikatelé na jednání tripartity či při bipartitních jednáních zaměstnavatelů a odborů razí myšlenku, aby se doplácelo firmám tak, aby tyto firmy ekonomicky zvládly zvýšení minimální mzdy. Zvláště se to ozývá od lidí, kteří zastávají významné funkce v Hospodářské komoře ČR. Josef Středula má zato, že tito lidé ekonomickým a finančním otázkám snad ani nerozumějí, když zastávají tyto názory. V této návaznosti ocenil činnost ministryně Jany Maláčové, která se snaží ve vládě ČR hájit zájmy běžných občanů, jejich právo na práci a na důstojný život. Proto také ministryně práce a sociálních věcí má v tomto úsilí podporu odborů.
Poté se věnoval hlavním problematice této mezinárodní konference o sociálním dialogu. Uvedl, že kromě robotizace a digitalizace, nás v příštích letech čeká i vyšší tlak na udržení životního prostředí. Konstatoval, že nehrozí, aby, jako tomu bylo v 19. století, lidé rozbíjeli stroje a ničili zařízení. Ale na druhé straně to znamená, že česká společnost by se měla bavit o tom, co zavádění digitalizace a robotizace přinese, a to na trhu práce a tím i v jejich osobním životě.
Zkrátka, řada lidí přijde o svou práci, kterou vykonávali třeba řadu let. Vznikají nové požadavky na schopnosti a kvalitu práce v nových zaměstnáních. Rodí se nové technologie, které umožňují vyrobit lodě, automobily a jiné věci s autonomním řízením. Před námi je čtvrtá průmyslová revoluce, nazývaná Průmysl 4.0. Přičemž nové technologie mají svá pozitiva, ale i negativa. Například hasiči upozorňují, jak je složité uhasit autonomní auto či vůz, který je vybaven elektrickým pohonem. Proto je zapotřebí věnovat pozornost i sociálním a politicko ekonomickým dopadům postupující digitalizace a robotizace. V této návaznosti se kriticky vyjádřil k chystané změně stavebního zákona, kdy například hasiči se již nemají k řadě věcí vyjadřovat, jako tomu je doposud. Potom, ovšem hrozí, že mohou, díky tomu, že bude chybět posudek od hasičů, vzniknout i požáry. Je zapotřebí zdůraznil, že Průmysl 4.0 není cílem, ale jen prostředkem k dosažení vyššího zisku.
Budoucnost musí směřovat jiným směrem
Podle Josefa Středuly se nesmí pokračovat v dosavadní linii, to je levné, a tudíž i špatně zaplacené, práci. Mimochodem, jak dále uvedl, v České republice je, podle některých odhadů, digitalizací ohroženo až 50 % pracovních míst. Ovšem, nebude platit rovnice, že za zrušené pracovní místo, vznikne pro toho člověka nové místo v daném regionu. Prostě může nastat situace, že vznikne úplně někde jinde. S tím musí naše společnost počítat. Právě proto, že nejde jen o vývoj a zavádění nové, moderní techniky, ale že se tato modernizace dotýká celé společnosti, proto odbory navrhují, aby se dosavadní označení Průmysl 4.0 přejmenovalo na Společnost 4.0. Podle Josefa Středuly se tato myšlenka začíná již v Evropě ujímat.
V této návaznosti také poznamenal, že odbory budou, s ohledem na další vývoj společnosti, požadovat i vyšší míru spolurozhodování. Předseda ČMKOS je toho názoru, že v odborech jsou lidé, kteří schopnost rozhodovat o věcech, mají a budou mít i v budoucnu. Jde totiž o to, že právě s rozvojem autonomní techniky, může nastat situace, že se umělá inteligence vymkne z ruky, což hrozí zejména ve vojenské oblasti, a že bude nutné tomu včas zabránit. Podle Josefa Středuly zatím na celém světě chybí celospolečenská diskuse o těchto záležitostech.
Poté krátce pozdravil účastníky konference i David Kadečka, výkonný sekretář Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity.
Účastníky konference zaujaly i zkušenosti zahraničních hostů
Účastníkům konference se představil Kristjan Bragason, který byl nedávno zvolen generálním tajemníkem EFFAT, což je odborová federace, která sdružuje zemědělské odboráře v EU. Ve svém vystoupení prohlásil, že v souvislosti se zaváděním digitalizace a robotizace stojí zaměstnanci v současné době před velkou výzvou na trhu práce. Současný trend zavádění moderní techniky přináší řadu problémů, k nimž například patří mnohem horší podmínky na pracovištích, než tomu bylo dosud. Odbory tuto situaci musejí brát vážně a adekvátně na ni reagovat. Jinak bychom se stali svědky toho, že by postupně docházelo k vyššímu stupni sociální nerovnosti i na pracovištích. Takže pro odboráře je zde úkol, hledat cesty, jak zajistit redistribuci bohatství, které vzniká v jednotlivých zemích Evropy, potažmo i ve světě. Jenom tak lze vytvořit společnost, která bude ctít rovný přístup i k lidem, kteří pracují.
Grzegorz Wysocki, předseda ZZPR (polských odborů) v souvislosti s diskusí o zvýšení minimální mzdy v České republice, vysvětlil, jak to vypadá se zvýšením minimální mzdy v Polsku. Konstatoval, že letos činí minimální mzda v Polsku 13.500 Kč (v přepočtu na koruny). Všechny tři polské odborové asociace se dohodly, že budou pro rok 2020 požadovat zvýšení minimální mzdy ve výši 15.600 Kč, zatímco zaměstnavatelé u polské vlády zařídili, že byla zvýšena jen na 14.700 Kč. Avšak do celé záležitosti se vložil předseda strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, který prosadil zvýšení v přepočtu na 16.100 Kč, a to ve snaze, že strana Právo a spravedlnost je pro zaměstnance schopna zajistit vyšší mzdy, než požadují odbory. K dalším populistickým projektům strany Právo a spravedlnost, podle polských odborů, patří i 13. důchod, příspěvky na léky a dále příspěvky na bydlení. Faktem je, že polští ekonomové poukazují na skutečnost, kde polské hospodářství na toto zvýšení minimální mzdy vezme potřebné finance?
Tibor Huiber, předseda MÉDOSZ (maďarských odborů), konstatoval, že přátelské vazby mezi maďarskými a českými zemědělskými odbory mají dlouholetou tradici. Proběh této konference ho utvrdil, že odbory v obou státech, tj. v Maďarsku i České republice, čelí stejným problémům. Pokud jde o vyhodnocení uplynulých 30 let, tak lze najít mezi nimi paralely, které potvrzují daný vývoj. Současně však poznamenal, že maďarské odbory, na rozdíl od českých podmínek, pracují v mnohem horších podmínkách, ať již jde o dialog s vládou či zaměstnavateli. Do budoucna maďarští odboráři chtějí ještě více a úžeji spolupracovat s českými odborovými svazy a také s evropskou centrálou zemědělských odborů, tj. EFFATem.
Piroska Kállay, z odborového svazu MEDOSZ a členka Evropského hospodářského a sociálního výboru, což je poradní orgán Evropské komise, ocenila spolupráci s předsedou ASO Bohumírem Dufkem, který je rovněž členem Evropského a hospodářského výboru, a to za Českou republiku, konkrétně za zaměstnance. Podle Prisky Kállay se díky členům Evropského hospodářské a sociálního výboru dostávají na jednání nejvyšších orgánů EU skutečné problémy zaměstnanců v pracovním procesu a otázky jejich potřeb v osobním životě. Upozornila na studii, která byla v poslední době zpracována, a která se zabývá generační výměnou v zemědělství, kdy autoři studie konstatují, že náprava nízkých mezd ve zemědělství jsou hlavním faktorem, který může přispět k obměně lidí, kteří v zemědělství pracují. Jde o tom, jak dále Piroska Kállay uvedla, že je zapotřebí najít správnou zlatou střední cestu v rámci dalšího postupu robotizace a automatizace v pracovním procesu.
Odborné studie, které mapují situaci na pracovním trhu
Hlavní část programu mezinárodní konference ASO přirozeně patřila možnosti využití osmi odborných studií, které se například týkaly průzkumu mezi zaměstnavateli o poskytování zaměstnaneckých benefitů pro existence kolektivní smlouvy nebo diskriminace na trhu práce a s tím spojené analýzy, jak fungují nástroje používaní pro zmírnění této diskriminace či jaké jsou legislativní a institucionální podmínky pro činnost sociálních podniků a pro zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, a to i se zřetelem na specifika zaměstnávání odsouzených osob a osob se záznamem v trestním rejstříku. Další studie se zabývaly mimo jiné i otázkou příjmové a majetkové nerovnosti a otázky zadlužení domácností, případně společenskou odpovědností firem a zvyšování digitální gramotnosti zaměstnanců. Rovněž jedna studie se týkala role odborů v procesu přípravy kvalifikovaných pracovníků. Nesmíme opomenout ani studii, která se zaměřila na sociální stratifikaci (rozvrstvení) v České republice a polarizace společnosti. S těmito studiemi a průzkumem účastníky konference seznámili pedagogové z Vysoké školy ekonomické v Praze a několik výzkumných pracovníků z oblasti vědy a výzkumu.