Z dobře informovaných kruhů jsme se dozvěděli, že v pondělí 2. srpna vás, jako předsedu Asociace samostatných odborů (ASO), přijala k osobnímu jednání vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. Mohl byste našim čtenářům sdělit, o čem konkrétním jste jednali?
Vidím, pane redaktore, že jste velmi dobře informován. Vašim čtenářům mohu prozradit jen to, že hlavním bodem našeho jednání byla především otázka přípravy konečné fáze schvalování rozpočtu České republiky pro rok 2022. Jako předseda jedné z nejvýznamnějších odborových centrál u nás, jsem paní ministryni navrhl k jednání témata, která nás velice zajímají.
V prvé řadě to byla otázka navýšení platů ve státní správě. Mimochodem, členem ASO je i odborový svaz, který zastupuje zaměstnance finanční správy. Je tedy logické, že jsme s paní ministryní hovořili o tom, jak se dále bude vyvíjet situace ve státní správě v následujících letech, a to zejména v souvislosti s dalším možným vývojem covidové pandemie, která nyní utlumuje, ale zatím se dá říci, že ještě neskončila.
V této návaznosti musím poznamenat, že otázka dvou dní volna, kterou získali od české vlády úředníci státní správy, by podle našeho názoru měla být rozšířena i na další skupiny zaměstnanců. Důvodem, pro tuto formu pobídky k tomu, aby se lidé nechali očkovat, je podle nás, především to, aby u nás nevznikla čtvrtá vlna pandemie covidu. Vždyť jde o ochranu celé naší společnosti. Myslíme si, že ti, kteří se dosud nenaočkovali, by mohli, podle varování řady virologů, být v příštích měsících zdrojem další nákazy řady našich spoluobčanů. V tom vládu ČR, která vyzývá k dalšímu očkování, podporujeme.
Pokud vím druhým hlavním bodem vašeho jednání byla otázka zřizování škol v přírodě. Vy sám, jste se při minulých jednáních tripartity v tomto směru velmi angažoval. Proč?
Nejprve musím připomenout, že v březnu loňského roku u nás vypukla pandemie covidu a my jsme od té doby prožili několik velice tvrdých lockdownů. Děti přitom prakticky více než rok nechodily do školy a výuku měli distanční formou, to je prostřednictvím počítačů, což není z hlediska zajištění nejvhodnější výuky tím nejlepším řešením. Vždyť děti byly sami doma v izolaci, neznali kolektiv ve škole a ani toho sportu či jiné rozumné činnosti ve svém volném čase si příliš neužily. Proto jsem, jako předseda odborové centrály, na jednáních tripartity trval na tom, aby se dětem dala možnost účastnit se vyučování ve školách v přírodě, které by dokázaly tuto izolaci dětí od kolektivu spolužáků nahradit s tím, že by měli i mnohem lepší formu výuky.
Pokud jde o tuto otázku, tak k našemu pondělnímu jednání s ministryní financí Alenou Schillerové, musím ještě dodat, že jsem od ní dozvěděl, že ministerstvo financí poskytlo potřebné finanční prostředky ministerstvu školství na zřizování škol v přírodě. Takže, podle našeho názoru, ministr školství Robert Plaga měl tyto prostředky na zřízení škol v přírodě během uplynulého roku poskytnout a umožnit školákům, aby se mohli něco naučit, zároveň se sžít v jejich kolektivu, a ještě si užít trochu té přírody.
Třetím bodem vašeho jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou byla otázka zvyšování mezd ve státní a případně i v soukromé sféře. K čemu jste dospěli?
Především jsme hovořili o zvyšování platů ve státní sféře. Přirozeně, že jsem paní ministryni informoval o tom, že bychom byli rádi, kdyby se zvýšily platy lékařů v nemocnicích a příslušného lékařského personálu. Vždyť členem naší asociace je i Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů. Myslíme, že navýšení jejich platů by mělo být o 10 procent. Musím zde zdůraznit, že tito lidé, kteří se starali o pacienty, kteří onemocněli covidem, si to plně zaslouží.
Víte, ještě mám k tomu jednu poznámku. Jde o to, že někteří lidé u nás by mohli hovořit o tom, že to opět bude další výdaj ve státním rozpočtu. Ale to není pravda. Platy lékařů a ostatních zdravotníků jsou hrazeny ze zdravotních pojišťoven. Takže, tento náš návrh je, podle našeho názoru, vcelku přijatelný.
Zároveň zde ještě musím dodat, že jsme přirozeně hovořili i o zvýšení platů zaměstnanců v jiných strukturách státní správy. Jako odbory navrhujeme, aby jim vzrostly platy o tři procenta, to je, aby toto zvýšení pokrylo inflaci, kterou v naší společnosti právě nyní zažíváme. Mimochodem, když hovořím o inflaci, myslíme si, že stát by měl konečně začít krotit tuto nespoutanou inflaci, která se u nás rozpoutala. Je to jeho odpovědnost.
Někteří ekonomové píší v médiích, že platy ve státní správě rostou výrazněji než mzdy v soukromé sféře. Jak to vidíte vy?
Pokud jde o výši platů ve státní správě, nemohu zde hovořit za Českomoravskou konfederaci odborových svazů. To je její záležitost. Ale, za nás, za Asociaci samostatných odborů, mohu říci jenom to, že v těch soukromých firmách a podnicích, kde existují odborové organizace, automaticky, díky kolektivnímu vyjednávání, rostou mzdy zaměstnancům. Někdy více, někdy méně, v řadě případů třeba jen o inflaci. Záleží na okolnostech, tedy především ekonomické situaci daného podniku. Ale v podnicích, kde neexistují odborové organizace, tam k automatickému zvyšování mezd prakticky nedochází. Když tak jen u vyvolených zaměstnanců, které má šéf podniku v oblibě. Takže, záleží jen na zaměstnancích, kterou cestu, to je zajištění jejich slušné životní úrovně, si zvolí.
K tvrzení oněch ekonomů, jak jste se před chvílí zmínil, mám jednu malou poznámku. Myslím si, že tito ekonomové, kteří působí v bankovních či různých poradenských institucích, pracují jen s čísly. Odborové organizace, které v podnicích působí, dění a další vývoj daných firem vidí konkrétněji a mnohem přesněji. Proto, jako odborové centrály, máme mnohdy přesnější odhady dalšího vývoje české ekonomiky. Ostatně konkrétně se to ukázalo po globální krizi po r. 2008, kdy naše odhady byly mnohem bližší skutečnému vývoji, který poté následoval než ty, které prezentovala tehdejší vláda nebo ČNB.
Miroslav Svoboda