Před necelým měsícem Evropská komise zveřejnila návrh budoucího rozpočtu Společné zemědělské politiky po roce 2020 a návrh nových pravidel této politiky. Zemědělský svaz (ZS) ČR vnímá tento návrh jako špatný, protože neodpovídá odlišným podmínkám v jednotlivých zemích a mohl by výrazně poškodit strukturu českého zemědělství i jeho konkurenceschopnost v rámci společného prostoru Evropské unie.
Proto také v reakci na tuto situaci Zemědělský svaz ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a nevládní evropskou zemědělskou organizací COPA–COGECA svolal na 20. června do TOP hotelu Praha mezinárodní odbornou konferenci s cílem sjednotit nesouhlasná stanoviska českých zemědělců proti tomuto návrhu Evropské komise.
Ve svém úvodním projevu předseda ZS ČR Martin Pýcha, který zdůraznil, že nejvíce českým zemědělcům vadí návrh na povinné zastropování přímých plateb, protože to bude mít přímé negativní dopady do živočišné výroby a potažmo i do samotného životního prostředí, potažmo i na samotný vzhled české krajiny. Konstatoval, že Evropská komise nemá studii dopadů těchto opatření na zemědělskou výrobu i na životní prostředí. V podstatě se dá říci i na život lidí na venkově. Dále upozornil, že již řadu let se rozpočet na SZP snižuje a přitom nároky na zemědělce rostou. Tato navrhovaná opatření se u nás dotknou cca 2800 – 2900 zemědělských podniků. „Chápeme, že Evropská unie chce ušetřit, ale nesmí to být na úkor českých zemědělců,“ prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR. Poté přešel k otázce zjednodušení SZP, jak požaduje EK, kdy k tomu uvedl, že pro Komisi je to zjednodušení, ale pro české zemědělce je to mnohem komplikovanější. Navíc, návrh na větší flexibilitu SZP, by mohl, podle Martina Pýchy, vést i k tomu, že Společná zemědělská politika se rozpadne na 27 národních zemědělských politik, což není dobré, protože by se to mohlo projevit i v posunu k vícerychlostní Evropě. V této návaznosti podotkl, že v současné době je jedinou možnou cestou jít směrem k orientaci na chytré, neboli precizní zemědělství.
Deset bodů odmítavého stanoviska českých zemědělců!
Předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, který je zároveň členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, tedy poradního orgánu Evropské komise, ve svém vystoupení připomněl, že české zemědělství je pod tlakem dovozu potravin z ciziny prostřednictvím supermarketů a hypermarketů zahraničních obchodních řetězců. Konstatoval, že tyto zahraniční výrobky nabízejí našim zákazníkům za ceny, které jsou nižší, než jsou náklady na jejich výrobu. Uvedl, že je to mimo jiné i důsledek skrytých dotací, které farmáři v řadě zemí původní EU 15 od svých vlád dostávají. V této souvislosti Bohumír Dufek zformuloval odmítavé stanovisko českých zemědělců do deseti bodů, které by naši zástupci nevládních zemědělských organizací při obhajobě českých zájmů, prosazovat.
Za prvé, neměli bychom dovolit, začal Bohumír Dufek citovat těchto deset bodů, aby přímé platby byly zastropovány v neprospěch České republiky. Za druhé je zapotřebí snížit administrativní zatížení dotací. Za třetí nedopustit financování prvního pilíře z národních rozpočtů. Za čtvrté zajistit, aby v rámci Evropy existovala integrovaná zemědělská politika. To znamená nepřevážet vyrobené potraviny přes celou Evropu, ale spotřebovat je v té zemi, kde byly vyrobeny. Vždyť výrobu potravin jsme v EU definovali jako modlu, která přináší zisk. Za páté v rámci celé EU je zapotřebí vyjádřit či vyčíslit hodnotu potravinářských výrobků z hlediska jejich kvality, složení potravin a posouzení úrovně jejich obalů. Za šesté, pokud jde o ráz české krajiny, soustředit se na opatření, jak udržet vodu v krajině. Za sedmé se zaměřit na koncentraci výroby, na její provázanost s produktivitou práce. Konkrétně to znamená podporu logistiky prodeje, a to především prostřednictvím velkých odbytových družstev, jako je tomu například při výrobě a prodeji mléka. Vždyť jednotlivci budou mít stále častěji problémy při odbytu svých výrobků. Odbytová družstva jsou řešením, jak dobře prodat své výrobky. Ukazují to zkušenosti z vyspělých západoevropských zemí. Za osmé veřejně vyjádřit nesouhlas s případným zastropováním velkých farem v rámci EU, jak je uvedeno v návrhu EK. Ekonomika podnikání v zemědělství ukazuje, že podpora malých, rodinných farem nemůže do budoucna ekonomicky těmto farmám přežít v jejich souboji s velkými výrobci. Za deváté dále podporovat vzdělávání zemědělců v nových zemích střední a východní Evropy a tím pomoci porazit sedláky ze starých zemí EU. Za desáté podpořit učňovské školství v zemědělství. Bohumír Dufek poukázal na to, že střední zemědělské školy byly před několika lety předány do majetku krajů, přičemž mnohým z nich, kvůli nedostatku učňů, hrozí likvidace. Do roku 2020 by se to mělo napravit.
Názory zemědělských odborníků působících v Bruselu
V rámci dopoledního programu konference dále vystoupili pracovníci generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova Pavel Povolný a Petr Lapka, kteří hovořili o svých zkušenostech a poznatcích z jejich činnosti v Bruselu. Účastníkům konference mj. vysvětlili, že na návrh EK na rozpočet SZP po roce 2020, je zapotřebí pohlížet na jako součást celého rámce rozpočtu Evropské unie. Dále se věnovali konkrétním posouzením některých částí návrhu EK a jejich případným dopadům pro české zemědělství.
Stanovisko nevládní zemědělské organizace COPA-COGEKA
Poté se ujal slova Paolo GOUVEIA, hlavní poradce pro politiku COPA COGECA, neboli zastřešujícího sdružení nevládních zemědělských organizací „sedmadvacítky“. Paolo Gouveia vyjádřil znepokojení této organizace nad návrhem rozpočtu SZP po roce 2020. Přítomným posluchačům objasnil hlavní problematické body návrhu rozpočtu nové SZP na léta 2021-2027, který předpokládá snížení celkové rozpočtu SZP o 5 % v současných cenách a snížení o 3,9 % pro přímé platby (také v současných cenách). Konstatoval, že alokace pro zemědělství v rámci EU se sníží z 37,6 % pro roky 2014-2020 na 28,5 % pro roky 2021-2027.
Upozornil na negativní dopady principu zjednodušení SZP, jak požaduje EK. Poukázal na implementaci ekologických schémat, kdy vytvoření dobrých environmentálních podmínek může být složitější, přičemž mohou pro zemědělce vzniknout další vícenáklady. Navíc hrozí nebezpečí, že „ztratíme Společnou zemědělskou politiku EU, kdy každý stát bude mít vlastní strategický plán. Zemědělci budou dělat více pro životní prostředí a dostávat za to méně peněz,“ uvedl. Podle něho jediné pozitivum spočívá v tom, že lze lépe a účinněji využívat například satelitní technologie.
Pokud jde o racionalizaci, mohou vzniknout mezi jednotlivými státy v EU velké rozdíly. Členské státy budou odpovědné za řadu záležitostí, které dosud byly v režii EU. Takže půjde například o definici, kdo je skutečný zemědělec a další otázky, které se týkají nové zelné architektury apod. Zároveň upozornil, že na zemědělce jsou v současnosti kladeny vyšší nároky než dříve. Současně s tím, hrozí, že budou vytvořeny velké rozdíly mezi jednotlivými státy EU, pokud jde o přesun prostředků z prvního do druhého pilíře, což zjistíme až při schvalování strategických plánů jednotlivých zemí. Zdůraznil, že organizace COPA-COGECA je proti snižování rozdílů v přímých platbách, protože v současnosti je vše svázáno s dalším vývojem v EU, ať již jde o dopad brexitu či jiné otázky. V této souvislosti uvedl, že současná Evropská komise posuzuje novou Společnou zemědělskou politiku po roce 2020, tedy v době, kdy v květnu 2019 dojde k novým volbám do Evropského parlamentu, a tudíž i následnému sestavování nové Evropské komise. Přičemž obě instituce mohou mít odlišný názor na předkládaný návrh rozpočtu SZP po roce 2020. Takže, to je téma pro všechny představitele členských států EU, aby s touto možností počítali.
Propočty organizace Farm Europe varují!
Dalším řečníkem byl Luc VERNET z organizace Farm Europe, která se zabývá různými propočty dopadů nové SZP na farmáře jednotlivých zemí EU, který upozornil, že proces schválení návrhu rozpočtu SZP po roce 2020 bude chvíli trvat, než se dostane do závěrečného stádia. Uvedl, že proces schvalování návrhu rozpočtu do značné míry souvisí s politickými rozhodnutími. Určitě se v tom projeví brexit, jak se s tím vyrovná velká Británie a celá EU. Vždyť jde o posouzení úrovně obchodu, situace na trzích, zkrátka je zapotřebí udělat analýzu, jak se to vše ukáže v obchodních vztazích. Podle předloženého návrhu EK budou jednotlivé členské státy EU nuceny ustanovit svoji vlastni strategii, v nichž se projeví rozdílné ambice těchto států. V současnosti, konstatoval Luc Vernet, se ministři zemědělství jednotlivých států EU soustřeďují na otázky, jak bude vypadat rozpočet SZP, místo aby se více zaměřili nad obsahem Společné zemědělské politiky, neboť předložené návrhy jsou pro řadové zemědělce mnohdy nesrozumitelné. Přitom před námi leží revoluce v zemědělství, ať již jde o robotizaci či automatizaci, nebo i řešení vztahových otázek, jako je pozice zemědělců jednoho státu vůči celé EU apod. Zatím tyto návrhy, které byly předloženy k diskusi, vypadají na to, že každá členská země EU bude bojovat sama za sebe, místo aby celá EU jednotně bojovala o své místo na světových trzích, a to proti rostoucí konkurenci dalších zemí.
Shoda názorů bránit českou pozici!
Martin Hlaváček, poradce konsorcia nevládních organizací, ve svém vystoupení doporučil přítomným členům konference se podívat na podstatu návrhu EK rozpočtu SZP po roce 2020. Tedy, zhodnotit, jaký dopad na naše zemědělce uvedený návrh EK představuje, ať již jde o přímé platby či program rozvoje venkova, případně další náležitosti. Konstatoval, že jsme v pozici, kdy je zapotřebí v Bruselu začít vyjednávat, ať již jde o samotnou Evropskou komisi či Evropský parlament, potenciálně i další organizace sídlící v Bruselu. Upozornil, že v souvislosti s připravovanými volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019 to nebude pro naše zástupce zemědělských nevládních organizací, i zástupce českých vládních orgánů, jednoduché období. V této souvislosti uvedl, že se českým zástupcům podařilo získat určité pozice v Evropském hospodářském a sociálním výboru, zatímco Evropský výbor regionů byl zatím mimo nás.
Na to navázal prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, který uvedl, že právě české zástupce v Evropském výboru regionů se pokusil ovlivnit tím, že oslovil Asociaci krajů, tedy hejtmany a další krajské činitele, s tím, že jim vysvětlil potřebu hájit zájmy českých zemědělců i v tomto dalším evropském fóru, které je poradním orgánem Evropské komise. V této návaznosti konstatoval, že v rámci EU soutěží jednotliví zemědělci a farmáři z jednotlivých zemí mezi sebou, ačkoliv situace ve světě spíše vyžaduje, aby celá Evropa soutěžila s konkurencí v ostatních částech světa, tudíž s USA, Čínou a dalšími zeměmi. Poté konkrétně rozebral jednotlivé části návrhu EK a k jednotlivým částem sdělil své výhrady a myšlenky.
Za Ministerstvo zemědělství ČR se slova ujala Kateřina Bělinová, ředitelka odboru přímých plateb, která zopakovala čísla a údaje svých předřečníků s tím, že to komentovala z hlediska zájmů České republiky prostřednictvím ministerstva zemědělství.
Po ní vystoupil Svatopluk Müller, jednatel společnosti Zemagro, s.r.o, z Hodonínska. Hovořil o svých praktických zkušenostech s podnikáním v zemědělství, kdy popsal různé těžkosti, které je v průběhu minulých let čekali a s nimiž se vyrovnali. Ve svém vystoupení zásadně odmítl princip zastropování velkých farem.
V závěrečné diskusi se se jednotliví účastníci konference dotazovali přítomných činitelů Zemědělského svazu ČR a dalších zemědělských organizací, jak mají konkrétně řešit své problémy, na které v rámci podnikání jejich zemědělských podniků narážejí. Během této závěrečné diskuse si účastníci konference vyslechli i diskusní příspěvek představitel slovenských zemědělců, který se vyjádřil v tom smyslu, že na Slovensku je situace mezi zemědělci obdobná, a že čeští a slovenští zemědělci by měli vyvinout úsilí, aby česká a slovenská vláda postupovaly při obhajobě zájmů našich zemědělců v Bruselu jednotně.
Miroslav Svoboda