Země střední a východní Evropy očekávají od nové Společné zemědělské politiky rovné podmínky – to byla ústřední myšlenka mezinárodní konference na téma „Aktuální zemědělská politika EU v novém rozpočtovém období po roce 2020“, jejímiž spoluorganizátory byly Agrární komora ČR a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů, a která se uskutečnila pod patronací premiéra České republiky Andreje Babiše 26. dubna v Praze.
Moderování této konference se ujal předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy (OSPZV-ASO) Bohumír Dufek, který v úvodu svého vystoupení uvedl, že by na závěr této konference měl rovněž vystoupit předseda vlády ČR Andrej Babiš, který ale má v té době důležité jednání o sestavení nové vlády ČR. Takže je docela možné, že z důvodu možného prodloužení tohoto velmi důležitého jednání asi nedorazí.
Poté se Bohumír Dufek věnoval otázce vyjasňování stanoviska České republiky k formování Společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Uvedl, že v letošním roce bude pravděpodobně uzavřena další kapitola fungování Evropského rozpočtu na příští rozpočtové období. Pro české zemědělce je velice důležité, aby vyslovili hlasitě své názory na Evropskou dotační politiku, protože v minulosti jsme se přesvědčili, že nejhlasitěji se vyjadřovali k zemědělství ti, kteří tomu vůbec nerozumí. „Propagace volného trhu bez omezení zaznívala z úst představitelů pravice, která vůbec nepochopila fungování evropského trhu s potravinami, což poškodilo jak české zemědělce, tak potravináře a obchodníky. Zaplatili jsme za to obrovským snížením zemědělské a potravinářské produkce a uvolnili jsme trhy pro dovoz zboží, které dumpingovými cenami vytlačilo české zboží. Za to platíme dodnes,“ prohlásil Bohumír Dufek. Pro názornost uvedl tyto údaje: od roku 1990 do letošního roku obiloviny se snížily o 25 %, cukrovka o 48 %, brambory o 80 %, dojnice o 70 %, prasnice o 70 %. Zaměstnanost v zemědělství se dnes drží na úrovni 100 tisíc osob.
Dále uvedl, že již od počátku, to je ještě před vstupem do EU v roce 2004, bylo zemědělským odborníkům zcela jasné, že zemědělci budou mít malý politický potenciál pro politické strany, ale to, že české zemědělce obětují za vstup do Evropské unie, to nečekali.
Tehdejší komisař pro zemědělství Franz Fischler se snažil, což se mu povedlo, nastavit pozice evropských farmářů tak, aby nejenom zvyšovali produkci, kterou my jsme museli likvidovat, ale ještě měli vyšší dotace proti českým zemědělcům. Přitom Bohumíru Dufkovi tehdy při jednání v hotelu Diplomat v Praze slíbil, že do 10 let se dotace mezi EU 15 a přistupujícími zeměmi srovnají. „Opak je pravdou,“ konstatoval Bohumír Dufek. Jako příklad uvedl, že v Belgii činí dotace 400 euro/ha, v Nizozemí 393 euro/ha, v Dánsku 325 euro/ha. Na druhé straně Česká republika má dotaci 239 euro/ha. Přitom některé východoevropské země jsou na tom ještě hůře. Například v Rumunsku je to 117 euro/ha, v Estonsku 118 euro/ha, v Bulharsko 152 euro/ha.
V další části svého vystoupení Bohumír Dufek konstatoval, že zemědělci nechtějí, aby se opakovala situace z minulých let, kdy byli zemědělci politiky vytěsněni ze zorného úhlu a obětováni za „vyšší cíle“ České republiky. Zemědělci mají určité obavy, které se dají zařadit do několika skupin, které by mohly ovlivnit nejenom zemědělství, ale i život na vesnici: První skupina je evropský rozpočet a vyčleněná částka pro Evropskou zemědělskou politiku a rozdělení finančních prostředků do prvního a druhého pilíře Společné zemědělské politiky. Dále jde o dotace v prvním pilíři a dodatečné podmínky vyplácení finančních prostředků. Zároveň jde i o rozdělení finančních prostředků ve druhém pilíři a vyplácení a následné kontroly čerpání finančních prostředků. Právě tyto otázky je zapotřebí si vyjasnit v diskusi s premiérem ČR a ministrem zemědělství.
Dále uvedl, že čeští zemědělci mají informace, že by měla pokračovat jejich diskriminace dalším výmyslem zastropování plateb na úrovni firmy od 60 tisíc do 100 tisíc eur, což je nutné chápat jako jejich omezení. Zároveň k tomu konstatoval, že činitelům v Bruselu nestačilo, že jejich nápad na „ozelenění“ zemědělství je nesmysl, proto vymýšlejí další. Nedávno totiž na jednání v Bruselu slyšel, jak musí Evropská zemědělská politika zajistit 10hektarovému zemědělci z Holandska slušné žití. „Je to pro mne informace, se kterou se nemohu smířit, protože si pokládám otázku, na čí úkor. Na úkor českých zemědělců, kterým sebereme peníze, aby se evropské problémy řešily na úkor těch chudých?,“ položil si řečnickou otázku Bohumír Dufek. „Takže z chudáků uděláme ještě větší chudáky a navenek se budeme tvářit, že jim pomáháme,“ dodal.
V závěru svého vystoupení Bohumír Dufek podotkl, že pokud bude politika EU nadále diskriminační, potom je nutné u nás navrhovat opatření, která by tuto diskriminační politiku alespoň částečně eliminovala, a to například formou zdanění zahraničních bank apod. „Evropa musí slyšet, že dotace se netýkají jen zemědělců, ale i 1,5 milionu vlastníků půdy, kteří v České republice tuto půdu vlastní a pronajímají ji našim zemědělcům,“ konstatoval Bohumír Dufek.
Poté vystoupil ministr zemědělství Jiří Milek, který prohlásil, že cílem jeho nedávného vstupu do české vlády je vyjednat dobré podmínky pro české zemědělce, přičemž se na toto téma zúčastnil již řady rozhovorů v Bruselu, případně v Lucembursku. Konstatoval, že současný komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan navrhuje zastropování na úrovni 60 000 euro (zhruba 1,5 milionu Kč) na farmu. České zemědělství by přišlo zhruba o 5 miliard korun ročně. Ministr Milek v této souvislosti uvedl, že argument českých zemědělců je ten, že v 50. letech minulého století došlo u nás ke kolektivizaci a vzniku velkých zemědělských družstev, které se po r. 1989 transformovaly do akciových společností či společností s ručením omezeným. Přitom se většina zemědělců v těchto družstvech rozhodla, že v těchto transformovaných společnostech zůstanou. Zastropováním přímých plateb by byli diskriminováni, zdůraznil ministr Jiří Milek.
Jiří Milek dále poukázal na skutečnost, že se u nás často prodává zahraniční zboží pod výrobními náklady. Poučení, jak toto omezit, lze nalézt ve Francii, kde nedávno přijali zákon, na jehož základě ten, kdo prodává potraviny, má 10% přirážku, za kterou toto zboží prodává. Navíc, nesmí prodávat pod výrobní cenou. Zároveň se ve státních institucích, jako jsou například školy, prosazuje, aby 50 % produktů bylo francouzské výroby s tím, že tyto potraviny by měly být střídány s regionálními potravinami či biopotravinami. Tento zákon je inspirací i pro Českou republiku. Ovšem, jak Jiří Milek dále podotkl, cesta k novele zákona o významné tržní síle bude v letošním roce dlouhá. Konstatoval, že ministerstvo zemědělství chce, aby prodejci přišli s návrhem, jak rovnoměrně rozdělit přidanou hodnotu mezi výrobce, zpracovatele a obchodníky. „Když sami nepřijdou s nějakým řešením, budou muset hledat řešení v rámci legislativy,“ konstatoval.
Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek věnoval své více než tři čtvrtě hodinové vystoupení podrobnému ekonomickému rozboru současné situace v českém zemědělství. S hlavními myšlenkami, které během jeho projevu zazněly, vás seznámíme v samostatném příspěvku.
Dále se ujala slova členka Evropského hospodářského a sociálního výboru za Slovensko Jarmila Dubravská (Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora) seznámila přítomné účastníky konference se systémem práce Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV). Zároveň vysvětlila, že specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí EHSV připravila pro jednání tohoto výboru, které se uskuteční 2š. května, návrh stanoviska k budoucnosti zemědělství a potravinářství EU.
Poté Bohumír Dufek přítomným oznámil, že premiér Andrej Babiš se, bohužel, této konference pro své pracovní zaneprázdnění, a to v souvislosti se sestavováním nové vlády ČR, nezúčastní. Následně otevřel diskusi k předneseným projevům. Během této diskuse se účastníci konference shodli na tom, že čeští zemědělci a potravináři se musejí výrazněji angažovat v prosazování svých stanovisek v orgánech EU při formování nové Společné zemědělské politiky po roce 2020. Ostatně, obdobné problémy ve svých zemích, to je při obhajobě práv tamějších zemědělců v rámci EU, potvrdili ve svých vystoupeních v rámci diskuse i zahraniční hosté ze Slovenska, Polska, Maďarska a Litvy.
Miroslav Svoboda