Jaké jsou podmínky pobytu a přístup na trh práce pro ukrajinské pracovníky? Jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů a práva zaměstnanců? Jaká je situace v získávání zaměstnanců z ostatních zemí? Jakým způsobem bude řešena přidělená dočasná ochrana cizinců po březnu 2023? Jak vypadá zaměstnávání cizinců v praxi? To byly základní otázky, o nichž se hovořilo na odborné konferenci „Zaměstnávání cizinců v zemědělství“, kterou 22. června 2002 uspořádal v Praze Zemědělský svaz ČR.
V úvodu konference promluvil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, který uvedl, že v současné době v České republice pracuje v zemědělství, ale i v lesnictví a vodním hospodářství cca 20.000 zahraničních pracovníků. Podle něho přicházejí pracovníci, kteří mohou obsadit volná pracovní místa s tím, že vzniká nová personální agentura, jejímž úkolem je právě tato činnost. Načež podotkl, že pracovníci do zemědělství se hledají i v řadě jiných států EU, zejména jde o Polsko, Rumunsko a Bulharsko. Ovšem problém spočívá v tom, že lidé z těchto zemí hledají své pracovní uplatnění spíše ve vyspělých západoevropských zemích, kde najdou vyšší finanční ohodnocení. Pro české zemědělce to ale znamená, že musí ohlížet spíše směrem na východ od zemí EU, to je především na Ukrajině.
Martin Pýcha dále poznamenal, že válkou na Ukrajině se situace u nás změnila, protože přišlo obrovské množství ukrajinských migrantů. Ti dostávají tzv. dočasnou ochranu, která platí na jeden rok. Přičemž dodal, že v průběhu července se v červenci bude projednávat prodloužení lhůty jejich pobytu u nás, a to až do července 2024. Zároveň uvedl, že čeští zemědělci potřebují hlavně kvalifikované pracovníky, a to i z Ukrajiny. V této souvislosti připomněl, že pro práci v kvalifikovaných profesích tito ukrajinští migranti potřebují mít i řidičský průkaz na řízení traktoru či jiné zemědělské techniky. Načež dodal, že je, podle něho, potřebné, aby platnost jejich ukrajinského řidičského průkazu byla českými orgány uznána i pro Českou republiku. Jde o to, že zemědělské podniky používají techniku, která je cenově vysoce drahá, a nelze ji svěřit někomu, kdo s ní neumí zacházet. Tito ukrajinští pracovníci by však měli prokázat, že mají kvalifikaci pro řízení zemědělské techniky.
Dalším tématem vystoupení Martina Pýchy byla otázka integrace ukrajinských migrantů do života naší společnosti, a to včetně jejich pracovního zařazení. Současně k tomu dodal, že v první vlně ukrajinských migrantů k nám přijely hlavně ženy s dětmi. Podle něho je zapotřebí pro ně zajistit umístění jejich dětí ve školách a mateřských školkách. Konstatoval, že pro jednotlivé obce je to velice složitý úkol. V řadě případů totiž dochází i k tomu, že obce, přestože se snaží navýšit kapacitu svých škol a školek, tak to mnohdy z technických důvodu ani nejde. Navíc, závažným problémem je i to, že tyto kapacity škol a školek mnohdy nejsou ani pro děti z okolních obcí. Podle Martina Pýchy, nebudou-li školy a školky pro tyto ukrajinské děti, nebudou jejich matky moci pracovat, protože se budou muset o své děti postarat. Výsledkem bude, že se jejich integrace do života společnosti zpozdí, dodal.
Podle Martina Pýchy ale právě v této době dochází k tomu, že roste podíl mužů mezi ukrajinskými migranty, kteří k nám přicházejí. Takže, je nutné znát i jejich vzdělání a pracovní zařazení. Jenže, jak dále podotkl, pokud jde o ukrajinské migranty z první vlny, tak nikoliv u všech těch, kteří k nám v této době přišli, je jejich přístup k práci v zemědělství na stejné kvalitativní úrovni, jako je u Ukrajinců, kteří u nás pracují již řadu let.
Martin Pýcha dále poznamenal, že nedostatek pracovníků v zemědělství nutí české zemědělce, aby stále hledali své nové zaměstnance, logicky tudíž ze zahraničí. Proto Zemědělský svaz ČR požaduje po českých státních orgánech, aby se navýšily limity pro zahraniční pracovníky, a to i z jiných zemí. Jde především o pracovníky z Moldávie, Arménie a Gruzie. Přičemž dodal, že systém získávání pracovníků ze zahraničí je nutné zlepšit. Zatím není na takové úrovni, jak to zemědělská praxe vyžaduje. Znamená to, nabídnout jim, Ukrajincům, lepší podmínky, aby měli pocit, že jsou na stejné úrovni, jako ti čeští, kmenoví zaměstnanci. Vzápětí ale Martin Pýcha konstatoval, že čeští zemědělci nechtějí, tímto získáváním pracovníků ze zahraničí, vytvářet pro české, kmenové zaměstnance nekalou konkurenci. Zahraniční pracovníci by měli pracovat a být odměňováni za stejných podmínek, jako ti čeští, kmenoví, zdůraznil.
Rovněž zemědělské odbory mají k této otázce co říci!
S myšlenkou, že o některé profese nebude mít český občan zájem, proto je nutné tyto profese obsadit zahraničními pracovníky, vystoupil na konferenci předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek, který je zároveň i předsedou odborové centrály – Asociace samostatných odborů. Podle něho zemědělské odbory již v roce 2016 spustily projekt, který řeší zaměstnávání zahraničních pracovníků v zemědělství, který financuje česká vláda. Tehdy, po obsazení Krymu ruskými vojsky v roce 2014, zemědělské odbory oslovily Ukrajince s tím, aby přišli pracovat do českého zemědělství. Bohumír Dufek zároveň upozornil, že poptávka po kvalifikovaných pracovnících v zemědělství začala u nás již v letech 2003 až 2004. Přitom, jak dále k tomu podotkl, v zemědělství je potřeba i nadále zaměstnávat nekvalifikovanou pracovní sílu. Čímž měl nejspíše na mysli česání a sběr ovoce apod.
Předseda zemědělských odborů současně poznamenal, že s příchodem zahraničních pracovníků, tedy v současné době, je nutné řešit i otázku bezpečnostního rizika jejich zaměstnávání u nás. Proto na ministerstvu vnitra existuje skupina, která se tím zabývá.
Podle Bohumíra Dufka se zdá, že nejlepší zkušenosti se zahraničními pracovníky mají ve Švédsku. Hovořili o tom členové Evropského hospodářského a sociálního výboru, což je poradní orgán Evropské komise, na jednom z jeho nedávných jednání. Mimochodem, Bohumír Dufek je za Českou republiku a za odbory jeho dlouholetým členem.
Bohumír Dufek rovněž potvrdil, že pokud jde o zaměstnávání zahraničních pracovníků z Ukrajiny po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, to je po 24. únoru 2022, situace u nás se, oproti předchozím standardům, radikálně změnila. Již v prvních dnech k nám přicestovala značně velká skupina ukrajinských běženců, kteří jsou nyní u nás. Poznamenal, že určitá část z nich se určitě vrátí zpět na Ukrajinu, aby pomohli ke konsolidaci své země. Ale, jak se zdá, značná část z nich u nás již trvale zůstane. Nyní jde o to, tyto ukrajinské migranty co nejrychleji začlenit do naší společnosti, a to i v rámci pracovního trhu, zdůraznil předseda odborů. Načež poznamenal, že pokud se u nás běžně hovoří o tom, že je potřeba začlenit do společnosti a zaměstnat cca 300.000 ukrajinských migrantů, není to, podle něho, reálné číslo. Podle jeho odhadu ve skutečnosti to bude nižší počet.
Podle Bohumíra Dufka, závažný problém, který se ukrajinských migrantů nejvíce dotýká z hlediska jejich začlenění do pracovního procesu, je jejich neznalost češtiny. Zároveň upozornil, že k tomu přirozeně patří i zjišťování jejich vzdělání a kvalifikace. To je, podle něho, nutné zjišťovat již při jejich přihlašování do naší evidence. Načež dodal, že s tím souvisí i zajištění vstupních lékařských prohlídek pro tyto ukrajinské migranty.
Předseda zemědělských odborů zároveň prohlásil, že pracovní poměr ukrajinských migrantů by měl být stvrzován písemně, uzavřením pracovní smlouvy, nikoliv jen ústně, jak to některým zaměstnavatelům formálně stačí.
Pokud jde o jazykové vzdělání migrantů, Bohumír Dufek konstatoval, že u nás jsme v těchto případech někdy příliš benevolentní, proto také doporučuje si vzít příklad z Izraele, kde mají přísnější, lépe propracovaný systém. Podle něho by Ukrajinci měli absolvovat po určitou dobu jazykové minimum s tím, že by poté mohli hned nastoupit do pracovního procesu. Po určité době, by zaměstnavatelé měli tyto zahraniční pracovníky poslat k vyššímu jazykovému vzdělání a současně jim zajistit i odborné školení z bezpečnosti práce.
Bohumír Dufek rovněž zdůraznil, že odbory trvají na tom, že zahraniční pracovníci, v tomto případě i migranti z Ukrajiny, musejí být zaměstnání za stejných pracovních a finančních podmínek, jako ti čeští, kmenoví zaměstnanci. Prostě zaměstnavatelé mají svému zaměstnanci ze zahraničí zajistit stejné pracovní podmínky a plat ve stejné výši, jako mají jejich čeští, kmenoví zaměstnanci. Načež dodal, že právě otázka výše platu může posílit nebo i narušit vzájemné vazby a vztahy mezi zaměstnanci. Načež dodal, že tito zahraniční pracovníci nesmějí být zaměstnávání na černo. Dále upozornil, že stát tyto záležitosti nesmí tolerovat, protože by to znevýhodňovalo poctivé zaměstnavatelé, kteří za své zaměstnance odvádějí daně, sociální a zdravotní pojištění.
Bohumír Dufek k tomu dále uvedl, že v českém zemědělství to chodí tak, že pro zahraniční pracovníky je ze strany zaměstnavatelů zajištěno solidní ubytování a sociální zázemí. Mimochodem, v této souvislosti konstatoval, že se o dobré sociální zázemí zemědělské odbory starají i tím, že samy provozují dvě mateřské školky.
V závěru svého vystoupení Bohumír Dufek konstatoval, že je to i úkol pro orgány inspekce prověřit, jaké jsou pracovní a sociální podmínky zahraniční pracovníků u nás.
Miroslav Svoboda
