- Autor: Slavomír Horák
Aféra kolem neplacení členských příspěvků pana bývalého předsedy ČMKOS pozvolna utichá. Je snahou některých zúčastněných nějak to celé zamést pod koberec.
Komu to asi tak vyhovuje? Pro vládu je určitě lepší mít v čele odborů někoho takového. Od pana bývalého předsedy zaznívala nejednou silná slova, ale pak už žádná akce. Ani pořádnou stávku nedokázal připravit. Prý to stojí peníze. Aby ne, když ani on neplatí včas příspěvky.
Jen si prosím povšimněme jeho tvrzení – platil jsem to vždycky za víc měsíců. Proč asi? No přece proto, aby nemusel vysvětlovat svým členům, kolik je jeho měsíční plat. Ono se prý má platit jedno procento z platu. Potom by se mohli někteří ptát, proč bere právě tolik? A určitě by se ptali, co vlastně za to odvádí?
Znáte to – pes, který štěká, nekouše – to je lidová moudrost. A není to právě tak s bývalým předsedou ČMKOS? On přece také zaštěká, ale pak zase pronese něco neškodného tu k Petrovi, tu zase k Marianovi a život jde dál.
Jó, na Babiše to si dovoloval a kritizoval ze všech sil. Přitom za Babiše se jeho členové a zaměstnanci – ve školství, zdravotnictví atd. měli docela dobře. Platy jim rostly. Ale nebyl by to Středula, kdyby právě na Babiše si nedovoloval. Proč? Bylo to málo? Ale vůbec ne, on potřeboval být v médiích každý týden a hřát se na výsluní jejich zájmu.
Pan bývalý předseda ČMKOS přece nemůže vystoupit z toho současného systému a chtít ho zbořit. To si myslí jen naivní zaměstnanci či lidé, kteří ho občas vyzývají na sociálních sítích, aby něco dělal. Jsou úplně mimo. On přece neudělá nic, co by bylo skutečnou výzvou vládě! Kde třeba byl, když demonstrovali zemědělci a je úplně jedno, kteří to vlastně byli. To se ho netýkalo?
Pan bývalý předseda ČMKOS pochopil, že když chce stále být miláčkem těchto provládních médií a také ČT, musí na oplátku být s nimi v jednom proudu. Dělat jim tu neškodnou opozici a zástěrku údajně objektivního vysílání. Proto sice zaštěká – to se toleruje – ale už nekousne. Právě to se snaží skrývat a snad se mu to i daří. Část veřejnosti si možná stále ještě myslí, že je protivládní. Ovšem to je omyl.
Přece nepůjde on – absolvent Aspenu – proti jiným absolventům z téže „líhně talentů“. A že jich v té dnešní politické „elitě“ je! I jeho oblíbená D. Nerudová, kterou tak vehementně prosazoval jako prezidentského kandidáta.
Pan bývalý předseda ČMKOS je s touto vládou spokojen. Bezesporu je za jeho v podstatě přívětivým postojem k současné vládní pětikoalici očekávání, že tyto jeho zásluhy nebudou zapomenuty a že se pro něho najde nějaké teplé místečko, až se mu to už na odborech nebude vyplácet. Nějaké dobře placené místo někde v zahraničí nebo ve státní správě by se přece mohlo najít. Bude mít jen jeden problém, který také skrývá – nemá žádné vysokoškolské vzdělání, není ani bakalář. Proč asi? Nebyl zájem nebo to nešlo?
Když se vrátím k jeho platu. Ten přece vůbec nezávisí na tom, co a jak dělá. Teprve nyní, když mu hrozí, že definitivně skončí, se něco děje. Obíhá jednotlivé odborové svazy a ujišťuje se, že ho i nadále budou podporovat. Možná trochu pozdě, ale možná, že dobře zná své pappenheimské. Ví, že mnozí z nich jsou s ním vlastně spokojeni. On občas zaštěká na vládu a udělá to za ně. Proto jen žádné změny!
Co s tím budete dělat milí odboráři? Dnes máte možná poslední šanci něco změnit…