Odborové svazy po celou dobu své existence prosazují zlepšení pracovních a mzdových podmínek zaměstnanců. Standardním nástrojem pro ujednání o pracovních a mzdových podmínkách je kolektivní smlouva. Řada odborových svazů v rámci kolektivního vyjednávání uzavírá pouze podnikové kolektivní smlouvy, které si vyjednávají odborové organizace se svými zaměstnavateli. V některých odborových svazech, a zcela běžně v Evropě, fungují Kolektivní smlouvy vyššího stupně, které jsou zastřešující pro odborové organizace a zaměstnavatele, kde se stanoví nepodkročitelné pracovní podmínky, odměňování a benefity pro zaměstnance, a to prakticky pro celé odvětví.
Příkladem je Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů (OSPZV-ASO), jehož sociálními partnery jsou Zemědělský svaz ČR a Svaz zemědělských podnikatelů. V rámci kolektivního vyjednávání se vedení zemědělských odborů snaží dojednat s vedením obou zaměstnavatelských organizací výrazné zvýšení mezd a dobré pracovní podmínky. „Pro rok 2018 jsme vznesli požadavek na navýšení mzdových tarifů o 8,11 procenta, přičemž v závěru tohoto kolektivního vyjednávání se nám podařilo s vedením obou zaměstnavatelských svazů dojednat rozumný kompromis, tj. navýšení mzdových tarifů o 6,1 procenta. Ve srovnání s navýšením těchto tarifů pro rok 2017, kdy tarify stouply v průměru jen o 3,79 procenta, to považujeme za výrazný úspěch, který svědčí o tom, že zemědělští podnikatelé si uvědomují potřebu stabilizace pracovních sil v zemědělství,“ konstatoval nedávno v rozhovoru pro odborářský časopis SONDY předseda OSPZV-ASO Bohumír Dufek.
Obdobně je na tom i Odborový svaz (OS) Stavba ČR. Vedení odborového svazu uzavírá Kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) s vedením Svazu podnikatelů ve stavebnictví po řadu let. Tyto kolektivní smlouvy uzavírá pravidelně na tři roky. Poslední KSVS na léta 2016-2019 byla podepsána 4. dubna 2016 prezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václavem Matyášem, předsedou OS Stavba ČR Milanem Vomelou a předsedou OS pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy (OS DOSIA) Janem Rejským. Podpis předsedy OS DOSIA Jana Rejského je nutný z toho důvodu, že tato kolektivní smlouva se vztahuje i na pracovníky silničního hospodářství. Význam této KSVS spočívá v tom, že se tato kolektivní smlouva, po schválení ministerstvem práce a sociálních věcí, vztahuje na celé odvětví stavebnictví. Zatímco celá KSVS je platná na období tří let, tak každý rok se podepisuje Dodatek ke KSVS, v němž se každoročně stanovuje výše minimálních mezd pro odvětví stavebnictví. „Jestliže v roce 2016 bylo dojednáno zvýšení mzdových tarifů v hodinové mzdě o 3,025 % a v měsíční mzdě o 3,185 %, tak pro rok 2017 to bylo v hodinové mzdě o 6,3 % a v měsíční mzdě o 6,7 %. Pro rok 2018 zatím pokračuje kolektivní vyjednávání a počátkem dubna by se měly obě strany, tj. OS Stavba ČR a Svaz podnikatelů ve stavebnictví, dohodnout na navýšení mzdových tarifů pro letošní rok,“ sdělil nám předseda OS Stavba ČR Milan Vomela, když jsme se ho zeptali, jak probíhá vyjednávání o uzavření Dodatku č. 2 ke KSVS pro rok 2018. „Víte, význam KSVS spočívá především v tom, že stanoví nepřekročitelné meze pro celé odvětví stavebnictví a podnikové kolektivní smlouvy, které se uzavírají v následujících týdnech, se těmto podmínkám, které jsou stanoveny v rámci KSVS, přizpůsobují,“ dodal Milan Vomela.
Také vedení Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR chce uzavřít kolektivní smlouvy vyššího stupně se svými sociálními partnery. Uvedla to na webových stránkách zdravotnických odborů předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Ve svém prohlášení konstatuje, že odborový svaz uzavírá zatím pouze podnikové kolektivní smlouvy. Proto by Kolektivní smlouvy vyššího stupně chtěl uzavřít, jako prvek pro personální stabilizaci, se zástupci zaměstnavatelů i Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.
V prvé řadě jde o Kolektivní smlouva vyššího stupně pro sociální služby. Proto také Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR podali návrh na uzavření KSVS již loňského roku a v současné době s vedením Asociace o tomto možném uzavření KSVS jednají. Zatím od Asociace dostali konkrétní připomínky a vyjednávací týmy se nad návrhem sešly osobně. Dohodli si termín dalšího jednání a také společný postup k prosazení výhod, které ze smlouvy vyplynou. Spolu s prezidentem Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřím Horeckým chtějí jednat s ministryní práce a sociálních věcí Jaroslavou Němcovou, kde budou usilovat o podporu tohoto návrhu a o zajištění financí na výsledky dohody. Dagmar Žitníková v této souvislosti zdůraznila, že tato dohoda je společným zájmem odborů i zaměstnavatelů a cílem je zlepšit pracovní a mzdové podmínky v odvětví sociálních služeb.
Druhou možností je uzavření Kolektivní smlouva vyššího stupně pro oblast lůžkové zdravotní péče. V říjnu loňského roku předložilo vedení OS zdravotnictví a sociální péče ČR spolu s Lékařským odborovým klubem – Svazem českých lékařů (LOK – SČL)návrh kolektivní smlouvy vyššího stupně čtyřem asociacím, které působí jako zaměstnavatelské organizace v nemocničním sektoru. Návrh obdržela Asociace nemocnic ČR, Asociace českých a moravských nemocnic, Asociace krajských nemocnic a Sdružení soukromých nemocnic ČR. V říjnu loňského roku OS zdravotnictví a sociální péče ČR obdržel dopis z Asociace nemocnic ČR, že většina jejich členů jsou příspěvkové organizace, takže jsou vázáni pravidly pro jejich fungování, nicméně jsou připraveni se zúčastnit jednání o návrhu. Další dopis obdržel v listopadu 2017 od Asociace krajských nemocnic s konkrétními připomínkami a informací, že jsou připraveni účastnit se osobního jednání. Na druhé straně je zapotřebí podotknout, že Asociace českých a moravských nemocnic a Sdružení soukromých nemocnic ČR na návrh zdravotnických odborů nereagovaly.
Odborový svaz proto inicioval osobní jednání v listopadu 2017, kdy byli na schůzku pozváni zástupci všech asociací. Jednání se zúčastnili pouze zástupci Asociace nemocnic ČR a Asociace krajských nemocnic s tím, že další jednání by se mělo konat za účasti zástupců všech asociací. Zároveň odborový svaz zaslal všem asociacím návrh na jednání, které mělo proběhnout buď 14., nebo 15. prosince. Dne 8. Prosince zdravotnické odbory obdržely společné sdělení od všech čtyř sociálních partnerů, že nejsou ve smyslu ustanovení § 23 zákoníku práce organizacemi zaměstnavatelů kompetentními uzavřít návrh kolektivní smlouvy vyššího stupně. Dne 18. 12. 2017 byl proto návrh kolektivní smlouvy vyššího stupně předán prezidentovi Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiřímu Horeckému. Za jeho stranu bylo přislíbeno vyjádření do konce února, což bylo následně posunuto do 7. března.
Připomínky, a ani žádné další informace, zdravotnické odbory doposud neobdržely. Proto OS zdravotnictví a sociální péče ČR spolu s Lékařským odborovým klubem řeší další postup.
Z uvedeného popsání situace, jak probíhá, pokud o uzavření Kolektivní smlouvy vyššího stupně o oblasti zdravotnictví a sociální péče, vyplývá, že mnozí zaměstnavatelé nestojí o to, aby byly tyto KSVS uzavřeny. Vždyť, by se staly příkladem i pro uzavírání jednotlivých podnikových kolektivních smluv, jako to potvrzují odboráři ve stavebnictví. Proto je zapotřebí této otázce věnovat zvýšenou pozornost v rámci jednání tripartity!
Miroslav Svoboda