Zdá se, že se českým zemědělcům podařilo po letech odrazit ode dna. I přes potíže, které přetrvávají a se kterými se musí pravidelně vypořádávat, ukazují totiž předběžné odhady Českého statistického úřadu, že vloni hospodařili s rekordním ziskem 15 miliard korun.
Pokud se tento předběžný odhad potvrdí, půjde o nejlepší výsledek od roku 1998, kdy statistici tento údaj sledují. Oficiální výsledek totiž úřad zveřejní až začátkem března. Loni přitom zisk tuzemského zemědělství dosáhl 7,7 miliardy korun.
„Skutečně se ukazuje, že rok 2011 byl pro zemědělce velmi dobrý, a to jak po stránce vlastní úrody, tak úrovní cen, které jim platí odběratelé,“ řekl ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ Jiří Hrbek. Očekávanou výši hospodářského výsledku podle něj pozitivně ovlivnila rostoucí orientace českých farmářů na rostlinnou výrobu, zejména pěstování základních obilovin, kukuřice, řepky či slunečnice.
Podle Bohumíra Dufka, viceprezidenta Evropské federace odborových svazů pracovníků v zemědělství, potravinářství a turismu (a také šéfa Asociace samostatných odborů) může za tento pozitivní výsledek hned několik vlivů.
„V Česku byla příhodná situace pro prodej některých zemědělských komodit. Navíc se zemědělci naučili pod vlivem okolností přizpůsobit své chování evropskému trhu tím, že se snaží o maximální snížení nákladů na výrobu. Daří se také vylepšovat marketing prodeje ve spolupráci s obchodními řetězci. V neposlední řadě bych se pak zmínil i o tom, že za zlepšení mohou i vyšší zemědělské dotace,“ řekl ParlamentnímListům.cz Dufek.
Na druhou stranu však zdůraznil, že i přes povzbudivá čísla navenek prožívají čeští zemědělci stále krušné chvíle, protože se neustále snižují dimenze výroby, hlavně té živočišné. Vše pak podle Dufka také komplikuje následný dovoz některých komodit ze zahraničí.
„Byl bych velice rád, kdyby se i v rámci krize, která naši ekonomiku ohrožuje obecně, mohlo přesto v tomto stoupajícím a pozitivním trendu v oblasti našeho zemědělství pokračovat. Bohužel, pro zemědělce je vedle všech možných i nemožných úspěchů, snah a dovedností důležitý ještě jeden faktor, který nemohou ovlivnit – a tím je počasí. Pokud bude letos příznivé, snad budou i na začátku dalšího roku zemědělci podobný výsledek moci zaznamenat,“ doplnil dále Bohumír Dufek.
Veleba: Je to hodně, ale…
I podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby jde o číslo, jež uvádí ČSÚ jako zisk zemědělců za rok 2011, opravdu dobrým výsledkem. „Je to hodně, ovšem je třeba mít na paměti také to, že je to zisk z celkem 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Takovýto podíl je pak zhruba pouhou třetinou zisku jiných velkých firem v naší zemi – například ČEZu,“ zdůraznil hned na počátku své reakce pro ParlamentníListy.cz Veleba.
Podle něj je poněkud smutným faktem to, že jsme si v Česku již za posledních 15 let zvykli na to, že zemědělci končili rok na nule či občas dokonce s mínusem. „Tohle jim konečně umožní, aby mohli opět investovat do výroby, rozšířit ji a nadechnout se. Jisté je, že na tomto výsledku se s velkou pravděpodobností podílí ovšem pouze rostlinná výroba, lepší pro Česko a zemědělce teprve by však bylo to, pokud by to byla živočišná výroba. Ta totiž nabízí daleko větší možnosti i pro vytváření pracovních míst,“ řekl dále Jan Veleba.
Jak ale i on podotýká, je třeba však vždy konstatovat, že za dobré výsledky zemědělců v oblasti rostlinné výroby mohou také okolnosti, které nastavila příroda. „Šlo i mimořádně úrodný rok, s mimořádnými klimatickými podmínkami. Po mnoha letech krize se navíc konečně stabilizovala i produkce mléka a farmáři, kteří zůstali, se mohli odrazit ode dna. Úroda byla proto výborná a dokonce vyšší, než jsme schopni u nás zpracovat. Proto vyvezeme z loňské úrody do zahraničí 3 miliony tun obilí. Tam ho zpracují a zřejmě k nám zpětně dovezou v různých surovinách. To je bohužel méně pozitivní skutečnost. Ovšem dobrý výsledek se ziskem znamená v každém případě štěstí. Žijeme totiž v turbulentní době, kdy nevíme, jak to dopadne s eurem i eurozónou. Zisk pomůže vytvořit zemědělcům i před bankami určitý jistící polštář,“ shrnul ještě pro ParlamentníListy.cz klady této pozitivní informace prezident Agrární komory.
Další léta se dají očekávat prý také pozitivní
Na úspěch sází však i další lidé, kteří se zemědělstvím u nás zabývají – byť třeba „pouze“ z hlediska čísel a statistik. Podle ředitele odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu Hrbka jsou však již nyní možné další úspěchy odhadnutelné.
„U komodit živočišné výroby se dá očekávat meziroční nárůst hodnoty mléka. Naproti tomu ekonomický meziroční propad hodnoty produkce je evidován především u chovu prasat a u výroby vajec,“ uvedl Hrbek. A stejně jako Dufek připomněl, že snižující se živočišná výroba s sebou přináší také klesající počet pracovníků v zemědělství. „To logicky zemědělským podnikům přináší mzdové úspory,“ vysvětlil Hrbek s tím, že takovýto strukturální jev má sice pozitivní dopad na kalkulovanou výši hospodářského výsledku v roce 2011, ovšem z dlouhodobějšího pohledu to nelze považovat za správný trend.
Pravdou je, že i sami zemědělci již delší dobu upozorňují, že pokles živočišné výroby působí nerovnováhu celého zemědělského sektoru. V jeho důsledku totiž klesá odbyt krmných plodin a přibývá obilných polí na úkor ploch dříve tradičních brambor, cukrové řepy či pícnin. Rostlinná výroba přitom znamená z větší části produkci surovin, zatímco živočišná výroba představuje přidanou hodnotu, tedy zisk a zaměstnanost. Šanci pro budoucí uplatnění rostlinné produkce vidí tak zemědělci také v jejím větším využití k energetickým účelům.
Loňská sklizeň je odborníky označována za jednu z nejlepších v uplynulém desetiletí. Obilovin sklidili zemědělci totiž skoro o pětinu meziročně více. Úroda brambor se proti předchozímu roku zvýšila o více než 18 procent, cukrovky o 13 procent, řepky o tři procenta. Dobrou zprávou pak je i to, že výkupní ceny zemědělských komodit za 11 měsíců roku 2011 meziročně rostly v průměru o pětinu. Zvyšovaly se zejména ceny rostlinných komodit, které vzrostly takřka o 40 procent.
České zemědělství je zejména díky evropským dotacím od vstupu do unie ziskové. Zatím nejvyššího zisku (10,1 miliardy korun) obor dosáhl v roce 2008. Dotace zemědělcům ze zemí, které do EU vstoupily až v roce 2004 a později, jsou však stále nižší, než kolik pobírají jejich kolegové ze starých členských zemí. Srovnání by mělo nastat po roce 2013. Zemědělci z nových zemí však často upozorňují, že ani poté zřejmě nebude jejich dotace na hektar stejná jako v původních zemích.
ParlamentniListy.cz
11.1.2012