V úterý 21. srpna jste, jako předseda Asociace samostatných odborů (ASO), jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou. O čem jste spolu jednali?
Víte, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která zastupuje i většinu odborových svazů, které působí ve státní a veřejné správě, navrhuje zvýšit platové tarify o 10 % všem státním a veřejným zaměstnancům, a to plošně a zároveň navrhuje zvýšit minimální mzdu o 1500 Kč na 13.700 Kč od ledna 2019. Tato naše největší odborová centrála se snaží tímto krokem pozvednout platy a mzdy, řekl bych skokovým způsobem, pro který nejsou v České republice, bohužel kvůli současnému ekonomickému vývoji, připraveny podmínky, aby se tak mohlo stát.
Jako zástupci druhé největší odborové centrály, která zastupuje zájmy spíše menších firem, které působí na trhu práce v české ekonomice, si myslíme, že na rozdíl od loňského roku, kdy česká ekonomika šla nahoru slušným způsobem, tak v letošním roce její růst je o něco málo nižší, a proto je zapotřebí tuto situaci reálně zhodnotit. Proto si ve vedení Asociace samostatných odborů myslíme, že návrh předsedy vlády ČR Andreje Babiše, to je zvýšit mzdové tarify jen těm nejpotřebnějším zaměstnancům státní a veřejné správy a zvýšit minimální mzdu pro rok 2019 o 1000 Kč, odpovídá realitě současného ekonomického vývoje v České republice. Takže se, na rozdíl od Českomoravské konfederace odborových svazů, k tomuto řešení situace přikláníme. Prudké navyšování minimální mzdy, by podle zaměstnavatelů, mohlo ohrozit ekonomiku řady menších firem, které by byly nuceny i propouštět zaměstnance, aby to ekonomicky utáhly. To není řešení!
Když jste se zmínil ve své otázce, o čem jsme s paní ministryní financí Alenou Schillerovou jednali, tak musím konstatovat, že jsme ji přirozeně seznámili s naším stanoviskem. Zároveň jsme ji informovali o tom, jak by, podle nás, měli vzrůst i platy zaměstnanců finanční správy, které naše odborová centrála zastupuje.
V pátek 24. srpna jste také jednali s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Program vašeho jednání byl asi v podstatě totožný?
Ano, dá se to tak říci. Víme, že paní ministryně Jana Maláčová, která, jako členka ČSSD, působí ve vládě ČR jako koaliční partner hnutí ANO, zastává stejné postoje, jako ČMKOS. Proto jsme ji také chtěli informovat o stanovisku Asociace samostatných odborů k této otázce zvýšení platových tarifů ve státní a veřejné správě a zvýšení minimální mzdy o 1000 Kč pro rok 2019. Paní ministryni Maláčové jsem vysvětlil náš názor, že by se minimální mzda měla zvyšovat každý rok, po dobu funkčního období této současné vlády ČR, o 1000 Kč ročně. Tím by se minimální mzda, na rozdíl od současné situace, kdy je na hranici téměř 40 % průměrné mzdy, což uznává Evropská unie, zvýšila postupně, každým rokem o pár procent, a na konci funkčního období této vlády by byla na úrovni 46 až 47 % průměrné mzdy.
V tom se asi trochu lišíte od Českomoravské konfederace odborových svazů, která nedávno vyhlásila, že by cíle odborů mělo být dosažení toho, že minimální mzda by měla být na úrovni 50 % průměrné mzdy…
Ano, to je sice krásný záměr, o kterém se hovoří v některých orgánech EU, ale realita je trochu jiná. Jenom připomenu, že za doby bývalých pravicových vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase, kdy právě v Nečasově vládě svoji negativní roli sehrál tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, se minimální mzda po sedm let vůbec nezvyšovala. I když, jsme tehdy, jako druhá největší odborová centrála, na tuto skutečnost upozorňovali, a to i na jednáních Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity), tak jsme tehdy nebyli ze strany tehdejších vlád vyslyšeni a podpora některých dalších odborových svazů nebyla tak výrazná. Proto o tom hovořím. Jde o to, že za bývalé koaliční vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, pod vedením tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky, se situace změnila a názory odborů se dostaly i ke sluchu tehdejších členů vlády ČR a minimální mzda začala v minulých třech letech postupně růst. To je v pořádku. Vždyť v uplynulých letech jsme zažili hospodářský růst. Jenže si musíme uvědomit, že nejde požadovat věci, které by v podstatě byly kontraproduktivní. Tím, že minimální mzda, jak nyní opakuji, nerostla sedm let, tak česká ekonomika není připravena na nějaký skokový růst, jak v podstatě navrhuje ČMKOS. Proto se přikláníme, k názoru hnutí ANO a také zaměstnavatelů, že růst minimální mzdy má odpovídat ekonomickým podmínkám českého státu. Z tohoto důvodu si myslíme, že náš návrh – zvyšovat minimální mzdu o 1000 korun ročně vývoji české ekonomiky odpovídá.
Jde také o to, aby české firmy, zejména ty střední a malé, neměly z tohoto přidání minimální mzdy ekonomické šoky, neboť jim hrozí, že se ne všechny firmy se s tím mohou vyrovnat. Jenom připomínám, že na malých vesnicích lidé těžko hledají práci, protože se ani nedostanou na trh práce ve větších městech, kde je poptávka popracovních silách. Stačí si připomenout problémy se zajištěním veřejné dopravy do malých obcí. Kdo nemá vlastní auto, tak si příliš neporadí. Zkrátka, věci je potřeba vidět reálně a ne si stavět vzdušné zámky.
Faktem je, že vláda ČR, ústy svého premiéra Andreje Babiše, navrhla zvýšit platy zaměstnanců státní a veřejné správy o šest procent, kdy růst tarifů by byl o dvě procenta…
Je to logické z pohledu vývoje české ekonomiky. Ale na druhé straně příslib premiéra Andreje Babiše, který učinil představitelům Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, že zvýší pedagogům mzdy i 15 % a nepedagogickým pracovníkům o 10 %, ukazuje, že si vláda ČR uvědomuje, že je nutné přidat na platech těm nejpotřebnějším. Těmi jsou přirozeně i nepedagogičtí pracovníci, bez nichž se české školství logicky neobejde.
Mimochodem, v sobotu se na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích sejdu s panem premiérem Andrejem Babišem a určitě budeme spolu o těchto otázkách hovořit. Slyšel jsem jeho názor, že by se tato otázka měla vyjasnit v průběhu příštího týdne.
Ale odborové svazy ve státní a veřejné správě upozorňují, že premiér Andrej Babiš jim v předchozích jednáních tento přísliby zvýšení platových tarifů o 10 % dal, ať již v loňském roce či letos na jaře…
Nemohu samozřejmě za premiéra Andreje Babiše hovořit. To je jeho záležitost, jak vyjednává s odborovými svazy. Ale, jenom mně napadá, že tyto loňské sliby vycházely z vývoje české ekonomiky v roce 2017, kdy se zdálo, že vše, o čem se s odbory jednalo, se dá splnit. Vývoj české ekonomiky v letošním roce nemá takovou razanci, jako tomu bylo loni, takže se nedivím panu premiérovi, že se snaží tuto situaci promítnout i při sestavování státního rozpočtu pro příští rok. Proto je nyní ve svých slibech opatrnější. Tím však nechci říci, že bychom, jako odbory, měly to vzít mlčky na vědomí. Prostor pro jednání s vládou ČR zde pořád je. Také proto se chci s paní ministryní Janou Maláčovou znovu sejít a všechny tyto otázky s ní projednat a snažit se o rozumnou dohodu na těchto věcech.
V průběhu září se určitě bude vyjasňovat i vzájemné stanovisko vlády ČR a odborů k této otázce. Vždyť 24. září se schází tripartita, a ačkoliv na jejím programu není zatím otázka zvýšení minimální mzdy, tak se domnívám, že logicky, kvůli tomu, jak se o tom hovoří mezi odboráři a ve veřejnosti, se o tom na jednání tripartity bude také hovořit.
Jen tak, mimochodem, o čem dalším jste s paní ministryní Janou Maláčovou jednali?
Kromě zvýšení minimální mzdy a nárůstu platů o 10 % zaměstnancům ve státní a veřejné správě jsme se v našem rozhovoru dotkli i připravovaných změn v zákoníku práce. To je například i otázky případného zkrácení pracovní doby a také o prodloužení dovolené. Hovořili jsme také o situaci, jak dále postupovat v otázce navyšování důchodů. Ale, zde je vše v jednání v průběhu příštího času. Zatím jsou zde předkládána různá stanoviska a názory, které by se měly postupně dobrat do jednotného postoje vlády ČR a odborů. Proto se také s paní ministryní Janou Maláčovou chci znovu setkat a řadu věcí si navzájem vyjasnit.
Když jste se zmínil o jednání tripartity v září, předpokládám, že na jejím jednání bude hlavním bodem projednání návrhu státního rozpočtu pro rok 2019, který má vláda ČR předložit do 30. září do Poslanecké sněmovny…
Kromě tohoto bodu programu se jednání tripartity bude zabývat i otázkou výstavby dalších atomových bloků, ať již v JE Dukovany či JE Temelín. Mimochodem, dalším důležitým tématem bude i otázka budoucnosti Českých drah, a to v souvislosti s plánem Evropské unie na otevření trhu železniční dopravy pro cestující veřejnost, tak jako tomu je již řadu let i dopravě nákladní. My, jako odbory, přirozeně chceme slyšet od vlády ČR, jaké vytvoří podmínky pro to, aby České dráhy nebyly vydány na pospas zahraniční konkurenci, která se na vstup na česko železnici chystá a netají se tím. Jde mimo jiné i o to, že České dráhy mají v současné době něco přes 14.500 zaměstnanců, a to nepočítám ani služby, které jim pro jejich práci zajišťují další firmy. Takže jde ve svých důsledcích i o možnou sociální otázku.
Miroslav Svoboda